top of page

VITAMÍNOVÉ INFUZE: MAJÍ SKUTEČNĚ SMYSL? CO ŘÍKÁ VĚDA O NITROŽILNÍM PODÁVÁNÍ VITAMÍNŮ A MINERÁLŮ

  • 3. 7.
  • Minut čtení: 7

V posledních letech zažívají vitamínové infuze výrazný nárůst popularity. Nabízejí je specializovaná centra zaměřená na prevenci, regeneraci, sportovní výkon, longevity i estetickou medicínu. Zatímco jedni na ně nedají dopustit, jiní je považují za drahý marketing bez skutečného přínosu.


Jaká je pravda? Mají vitamínové infuze skutečně smysl? Existují vědecké důkazy o jejich účinnosti? Které látky je vhodné podávat nitrožilně a kdy mohou být infuze přínosem?


Podívejme se na toto téma objektivně a na základě současných vědeckých poznatků.


Co se v tomto článku dozvíte:

  1. Co jsou vitamínové infuze a vitamínové injekce?

  2.  Jaký je rozdíl mezi tabletou a infuzí nebo injekcí?

  3.  Co říká věda? Kdy fungují infuze a injekce a kdy nemají smysl?

  4.  Které látky má největší smysl užívat nitrožilně?

  5. Pro koho můžou být vitamínové infuze a injekce vhodné?

  6. Jak často chodit na vitamínové infuze a injekce?

  7. Jsou vitamínové infuze a injekce bezpečné?

  8. Kdy vitamínové infuze a injekce nedávají smysl?

  9. Nejčastější mýty



  1. Co jsou vitamínové infuze a injekce?

Vitamínová infuze je způsob podání vitamínů, minerálů, aminokyselin nebo dalších biologicky aktivních látek přímo do krevního oběhu prostřednictvím žilního vstupu.

Vitamínové injekce jsou způsob podání vitamínů, minerálů nebo jiných látek přímo do organismu pomocí injekce do svalu. Oproti vitamínovým infuzím se podává menší objem roztoku ovšem aplikace je výrazně kratší a trvá pouze několik minut.

Na rozdíl od tablet, kapslí nebo prášků nemusí podaná látka projít trávicím traktem. Díky tomu se dostává okamžitě do krevního řečiště a je organismu k dispozici v plné podané dávce.

Intravenózní podávání není novinkou. V nemocniční medicíně se používá desítky let například při léčbě:

  • závažných deficitů vitamínů a minerálů, 

  • dehydratace, 

  • anémie, 

  • neurologických onemocnění, 

  • poruch vstřebávání živin, 

  • onkologických onemocnění. 

V posledních letech se infuzní terapie rozšířila také do oblasti preventivní medicíny, regenerace a podpory vitality.


  1. Jaký je rozdíl mezi tabletou a infuzí nebo injekcí?

Největší rozdíl spočívá v biologické dostupnosti.

Mnoho lidí se domnívá, že pokud spolknou dostatečně vysokou dávku vitamínu, dostane se stejné množství i do organismu.

Ve skutečnosti je situace složitější.

Lidské tělo disponuje řadou regulačních mechanismů, které řídí:

  • vstřebávání živin ve střevě, 

  • transport do krve, 

  • ukládání do tkání, 

  • vylučování přebytků. 

Právě proto není rozhodující pouze dávka uvedená na obalu doplňku stravy, ale také množství, které se skutečně dostane do krevního oběhu.

Tomuto parametru se říká biologická dostupnost.


Co je biologická dostupnost?

Biologická dostupnost vyjadřuje, jaké množství podané látky se skutečně dostane do krevního oběhu a může být využito organismem.

Při užití tablety musí živina projít:

  1. žaludkem, 

  2. tenkým střevem, 

  3. střevní stěnou, 

  4. játry. 

Během této cesty dochází ke ztrátám.

U některých látek je vstřebávání velmi dobré, například:

  • vitamín D, 

  • vitamín K, 

  • omega-3 mastné kyseliny. 

U jiných látek však může být významně omezené.

Typickými příklady jsou:

  • vitamín C ve vysokých dávkách, 

  • vitamín B12, 

  • železo, 

hořčík. 


A) Vitamín C: učebnicový příklad rozdílu mezi tabletou a infuzí

Právě vitamín C patří mezi nejlépe prozkoumané látky z hlediska rozdílu mezi perorálním a intravenózním podáním.

Výzkumný tým profesora Marka Levina z amerického National Institutes of Health prokázal, že koncentrace vitamínu C v krvi je při užívání tablet přísně regulována. Po dosažení určité dávky se vstřebávání postupně snižuje a další navyšování dávky vede k relativně malému zvýšení hladiny v krvi. 

Další studie ukázala, že intravenózní podání dokáže vytvořit mnohonásobně vyšší koncentrace vitamínu C v krevní plazmě než perorální podání. V některých případech byly dosažené koncentrace 30–70krát vyšší než při maximálně tolerovaných dávkách užívaných ústy. 

To neznamená, že infuze jsou automaticky „lepší“ pro každého člověka. Znamená to však, že infuze dokáže dosáhnout biologických podmínek, kterých běžným doplňkem stravy dosáhnout nelze.

Zdroj:Levine M. et al. Proceedings of the National Academy of Sciences, 1996.


B) Vitamín B12

U vitamínu B12 je vstřebávání závislé na tzv. vnitřním faktoru (intrinsic factor), který produkuje žaludek.

U některých lidí může být tento mechanismus narušen například:

  • s věkem, 

  • při autoimunitních onemocněních, 

  • po operacích žaludku, 

  • při dlouhodobém užívání některých léků. 

V takových případech bývá injekční nebo infuzní podání výrazně účinnější.


  1. Co říká věda? Fungují vitamínové infuze?

Na tuto otázku neexistuje jednoduchá odpověď.

Záleží na:

  • zdravotním stavu člověka, 

  • konkrétní podávané látce, 

  • dávce, 

  • cíli terapie. 


A) Situace, kde jsou přínosy jednoznačně prokázány

Existuje řada stavů, kdy je intravenózní podávání považováno za standardní součást léčby.

Patří mezi ně:

  • deficit železa, 

  • deficit vitamínu B12, 

  • těžké nedostatky hořčíku, 

  • poruchy vstřebávání, 

  • některá neurologická onemocnění, 

  • závažná dehydratace. 


V těchto případech je účinnost infuzní terapie dobře doložena a běžně využívána v nemocnicích po celém světě.

Existuje řada situací, kdy může být vstřebávání živin omezené.


Například:

  • chronické záněty trávicího traktu, 

  • celiakie, 

  • Crohnova choroba, 

  • stavy po operacích žaludku, 

  • dlouhodobé užívání některých léků, 

  • vyšší věk. 


V takových případech nemusí být problémem nedostatečný příjem živin, ale jejich nedostatečné vstřebávání.


Právě zde může mít nitrožilní podání logické opodstatnění. 


B) Situace, kde jsou výsledky slibné

V posledních letech přibývá studií zkoumajících vliv infuzní terapie na:

  • chronickou únavu, 

  • rekonvalescenci po infekcích, 

  • sportovní regeneraci, 

  • migrény, 

  • syndrom vyhoření, 

  • kvalitu života. 

Například několik studií prokázalo, že intravenózní podání hořčíku může významně snížit intenzitu migrén u části pacientů.


Zdroj:Chiu HY et al. Pain Physician, 2016.


C) Kde jsou důkazy zatím omezené

Méně přesvědčivé důkazy zatím existují pro tvrzení, že vitamínové infuze:

  • zpomalují stárnutí, 

  • výrazně prodlužují život, 

  • zvyšují sportovní výkon zdravých jedinců, 

  • nahrazují kvalitní stravu. 

Současná věda zde zatím neposkytuje jednoznačné závěry.



  1. Které látky mají největší smysl podávat nitrožilně?


  1. Vitamín C

Vitamín C patří mezi nejčastěji používané složky infuzních terapií.

Je nezbytný pro:

  • tvorbu kolagenu, 

  • funkci imunitního systému, 

  • antioxidační ochranu, 

  • hojení tkání. 

Proč právě infuzně?

Jak již bylo zmíněno, střevní vstřebávání je omezené.

Intravenózní podání umožňuje dosáhnout výrazně vyšších koncentrací v krvi.

Tyto koncentrace jsou předmětem výzkumu zejména v oblasti:

  • regenerace, 

  • chronických zánětů, 

  • onkologie. 

Co ukazují studie?

Review publikovaná v časopise Nutrients uvádí, že vysokodávkovaný intravenózní vitamín C může přispět ke snížení oxidačního stresu a zánětlivých markerů.

Zdroj:Carr AC, Cook J. Nutrients, 2018.

Je však důležité dodat, že většina studií se týká specifických skupin pacientů a nelze automaticky předpokládat stejné účinky u zdravých osob.

  1. Hořčík (magnesium)

Hořčík se účastní více než 300 enzymatických reakcí v lidském těle.

Podílí se na:

  • tvorbě energie, 

  • nervové činnosti, 

  • svalové kontrakci, 

  • kvalitě spánku. 

Kdy může mít infuze význam?

Především při:

  • prokázaném nedostatku hořčíku, 

  • migrénách, 

  • zvýšené psychické zátěži, 

  • svalových křečích. 

Hořčík a migrény

Metaanalýza publikovaná v roce 2016 ukázala, že intravenózní magnesium může u některých pacientů významně snížit intenzitu migrenózních bolestí.

Zdroj:Chiu HY et al. Pain Physician, 2016.

  1. Vitamíny skupiny B

Vitamíny skupiny B hrají zásadní roli v energetickém metabolismu.

Podílejí se na:

  • tvorbě energie, 

  • funkci nervové soustavy, 

  • tvorbě červených krvinek, 

psychické výkonnosti. 


  1. Vitamín B12

Nedostatek B12 může způsobovat:

  • únavu, 

  • poruchy koncentrace, 

  • neurologické obtíže, 

  • anémii. 

U lidí s poruchou vstřebávání bývá injekční či infuzní podání standardem léčby.

  1. Železo

Železo představuje jednu z nejlépe prozkoumaných infuzních terapií.

Je nezbytné pro:

  • tvorbu hemoglobinu, 

  • transport kyslíku, 

  • tvorbu energie. 

Kdy infuze železa dávají smysl?

Především při:

  • nízkém ferritinu, 

  • anémii, 

  • špatné toleranci tablet, 

poruchách vstřebávání. 


  1. Glutathion

Glutathion bývá označován za „hlavní antioxidant organismu“.

Přirozeně se nachází téměř ve všech buňkách lidského těla.


Jaké má funkce?

Podílí se na:

  • ochraně před oxidačním stresem, 

  • detoxikačních procesech, 

  • regeneraci dalších antioxidantů. 


Co říká věda?

Výzkum glutathionu je velmi aktivní.

Pozitivní výsledky byly zaznamenány například u:

  • Parkinsonovy choroby, 

  • některých jaterních onemocnění, 

  • chronického oxidačního stresu. 

Přesto je třeba říci, že důkazy pro rutinní podávání zdravým osobám jsou zatím omezené.


Zdroj: Allen J., Bradley RD.Alternative Medicine Review, 2011.


  1. Pro koho mohou být vitamínové infuze a injekce vhodné?


Nejčastěji se využívají u osob:

  • po infekčních onemocněních, 

  • po léčbě antibiotiky, 

  • s chronickou únavou, 

  • ve vysoké psychické zátěži, 

  • s intenzivní sportovní aktivitou, 

  • s prokázaným nedostatkem vitamínů nebo minerálů, 

  • s poruchou vstřebávání. 


Je však důležité zdůraznit, že infuze by měly být vždy součástí komplexního přístupu ke zdraví.


  1. Jak často chodit na vitamínové infuze a injekce?

Univerzální odpověď neexistuje.

Frekvence závisí na:

  • zdravotním stavu, 

  • laboratorních výsledcích, 

  • životním stylu, 

  • cíli terapie. 


  1. Rekonvalescence

Po prodělané infekci bývá často doporučována série 2–4 aplikací v rozmezí několika týdnů.

  1. Deficity živin

Řídí se laboratorními výsledky a doporučením zdravotníka.

  1. Preventivní využití

Někteří klienti volí infuze:

  • jednou měsíčně, 

  • jednou za 6–8 týdnů, 

  • před obdobím zvýšené zátěže

V současnosti však neexistují studie, které by určovaly optimální preventivní interval pro zdravou populaci.


  1. Jsou vitamínové infuze bezpečné?


Při správném podání kvalifikovaným zdravotnickým personálem jsou vitamínové infuze obecně považovány za bezpečné.

Přesto existují možná rizika:

  • alergické reakce, 

  • podráždění žíly, 

  • přetížení organismu tekutinami, 

  • nevhodné použití u některých chronických onemocnění. 

Proto by měla každé aplikaci předcházet konzultace zdravotního stavu.


  1. Kdy vitamínové infuze a injekce nedávají smysl?

Infuze nejsou zázračným řešením všech zdravotních problémů.

Neměly by nahrazovat:

  • kvalitní stravu, 

  • dostatek spánku, 

  • pravidelný pohyb, 

  • řešení skutečné příčiny obtíží. 

Pokud je například příčinou únavy:

  • porucha štítné žlázy, 

  • anémie, 

  • chronický stres, 

  • syndrom spánkové apnoe, 

samotná infuze problém nevyřeší.


  1. Nejčastější mýty o vitamínových infuzích


„Všechno se stejně vymočí.“

Některé vitamíny jsou skutečně vylučovány močí, pokud je organismus nepotřebuje. To však neznamená, že během svého působení nevykonají biologickou funkci.


„Jsou to jen drahé vitamíny.“

V některých případech ano.

V jiných však intravenózní podání umožňuje dosáhnout koncentrací, které běžnými doplňky dosáhnout nelze.


„Fungují okamžitě na každého.“

Reakce jsou individuální.

Někteří lidé pociťují změnu během hodin či dnů, jiní nepozorují žádný výrazný efekt.


Závěr

Vitamínové infuze nejsou ani zázračným lékem, ani pouhým marketingovým trikem. Současné vědecké poznatky ukazují, že intravenózní podávání vitamínů a minerálů má své pevné místo v medicíně a v určitých situacích nabízí jasné výhody oproti běžným doplňkům stravy.


Největší přínos lze očekávat u osob s prokázaným nedostatkem živin, poruchou vstřebávání, během rekonvalescence, při zvýšené fyzické či psychické zátěži nebo v případech, kdy je žádoucí rychlé dosažení vysokých koncentrací konkrétní látky v organismu.


Na druhé straně by vitamínové infuze neměly být vnímány jako náhrada zdravého životního stylu ani jako univerzální řešení všech zdravotních obtíží. Nejlepších výsledků dosahují tehdy, jsou-li součástí komplexní péče o zdraví, která zahrnuje kvalitní výživu, dostatek spánku, pravidelný pohyb a řešení skutečných příčin zdravotních problémů.





Literatura

  1. Levine M et al. Vitamin C Pharmacokinetics in Healthy Volunteers. PNAS. 1996. 

  2. Carr AC, Cook J. Intravenous Vitamin C for Supportive Care. Nutrients. 2018. 

  3. Chiu HY et al. Effectiveness of Intravenous Magnesium in Migraine Treatment. Pain Physician. 2016. 

  4. Auerbach M, Macdougall IC. Safety of Intravenous Iron Formulations. American Journal of Hematology. 2014. 

  5. Allen J, Bradley RD. Effects of Oral Glutathione Supplementation. Alternative Medicine Review. 2011. 

  6. O'Leary F, Samman S. Vitamin B12 in Health and Disease. Nutrients. 2010. 

  7. Institute of Medicine. Dietary Reference Intakes for Vitamin C, Vitamin E, Selenium and Carotenoids. National Academies Press. 2000.

 
 
bottom of page